Česká parfosní společnost
Lov zvěře původně patříval k běžným a nezbytným činnostem člověka. Parforsní hony ho však změnily ve společenskou záležitost a jezdeckou slavnost. Sám název honu je odvozen z francouzského výrazu „per forcé“ – silou. Postupem doby se parforsní hony staly základem pro vznik dostihů typu steeplechase – mimo jiné i Velké pardubické.
Vlastní vysoké jezdecké umění, vynikající honební kůň a smečka vycvičených loveckých psů bývaly chloubou a prestiží každého šlechtice. Hrabě Oktavián Kinský v roce 1836 uspořádal v Chlumci nad Cidlinou jako první v Čechách parforsní hon podle anglického vzoru. Ceremoniál honu provázely fanfáry a znělky oznamující příjezd a vítání hostů, slavnostní mši, zahájení lovu, objevení a druh zvěře a ukončení honu. Cílem honu přestalo být ulovení štvané zvěře. Jelen po zastavení psí smečkou nebyl usmrcen, ale vrácen do obory.
Po první světové válce byly hony pořádány tak, že smečka psů pronásledovala jezdce představujícího nejčastěji lišku nebo jelena, vytvořením pachové stopy zvěře. Slavná éra parforsních honů v České republice zanikla s počátkem druhé světové války.V roce 1995 byla založena Česká parforsní společnost, která v témže roce uspořádala v Chlumci nad Cidlinou první poválečný parforsní hon v Čechách. Další ročníky jsou pořádány tradičně v Chlumci nad Cidlinou a na dalších zajímavých místech v ČR. Novodobé pojetí českého parforsního honu vědomě čerpá jak z typu francouzského, orientovaného na společenskou stránku honu, tak i typu anglického, který zdůrazňuje sportovní vyžití. Zachován zůstává tradiční ceremoniál parforsního honu, stejně jako jeho pořádání v otevřené přírodě za doprovodu diváků v historických kočárech.