„Kůň Kinsky“ (lat. Equus Kinsky) – České národní plemeno koní
Kinští chovali koně po staletí. Většina zvířat původně pocházela ze starošpanělských a staroitalských plemen, od 19. století však rod přivážel také plnokrevné hřebce nakoupené v Anglii, které využíval v chovu.
Potomci těchto koní budili obdiv po celé Evropě díky své výdrži, poddajnosti, přizpůsobivosti a v neposlední řadě nápadně krásnému exteriéru. Někteří – zhruba dva z pěti – měli zvláštní zbarvení způsobené zesvětlujícím genem. Koňaři tomuto zbarvení říkají plavák nebo isabela, ale zlatý kůň lépe vystihuje jeho krásu. Ve slunečním světle by měli nejlepší koně Kinských „zářit jak tekuté zlato“ – a také tak září. Nároční jezdci si sotva mohli představit stylovější doplněk. Když v roce 1815 dorazila hraběnka Kristina Kinská, rozená kněžna Schvrcenberková z Lichtenštejna, na Vídeňský kongres se čtyřspřežím takových koní, mluvilo se o tom v celé evropské, aristokratické společnosti.
Oktaviána hrběte Kinského však nezajímal jen vzhled koně, ale také výkon. Od roku 1832 se rozhodl vést samostatnou plemennou knihu těchto koní. Řečí koňařského světa jsou koně Kinských teplokrevníci, je v nich jen část plnokrevníka. Prakticky vzato jsou jejich rodokmeny monitorovány, spravovány a zaznamenávány v plemenné knize koní Kinských stejně pečlivě jako rodokmeny jakýchkoli „horkokevnýh“ plnokrevníků. Každý ročník je testován na jejich užitkové a dědičné vlastnosti.
Mezi znalci vzácných koňských plemen jsou koně Kinští ceněni pro osobitou eleganci a příležitostně slouží jako vzácný dar: nebožka Alžběta, královna matka, jednoho dostala jako zlatý šperk ke svým stým narozeninám. Jiní lidé tyto koně milují pro jejich přívětivou povahu. Každé zvíře je jiné ale koně Kinských jako plemeno v sobě mají jedinečné kouzlo. Jsou hebcí na dotek, je radost na ně pohledět, povahou jsou většinou mírní a projevují štěněčí zvědavost vůči lidem a jejich úmyslům.
Ale toto plemeno má ještě jednu zvláštnost: jeho rodokmen se vede po mateřské linii. V plemenné knize koní Kinských přechází primární původ po klisnách, nikoli po hřebcích, a standardy pojmenování koní to reflektují.
Koně Kinští mají za sebou od založení plemenné knihy Oktaviánem Kinským již 188 let genetické výstavby. V současné době je největší koncentrace těchto koní v Hradištku u Sadské v Hřebčíně Equus Kinsky. Hřebčín je také domovským sídlem Svazu chovatelů koní Kinských (SCHKK), který řídí chov tohoto plemene pro celý svět.
Brožura: Kůň Kinský
